Prosinec 2008

Taková malá, skeptická recenzička na film Stmívání

23. prosince 2008 v 23:40 | Anna Draculasharp + Ketmara |  Z naší krypty

Ahoj, ahoj, tak jsem zas tu a se mnou i tato minirecenze filmu Stmívání, který jsem nedávno zhlédla s Ketmarou, jelikož pražská kina pořádala mimořádnou akci, kdy jste se dostali na filmové představení za 50 korun, což je nabídka, kterou prostě nelze nevyužít J. A musím uznat, že mě Stmívání v mnoha ohledech překvapilo, ale k tomu až později, nejdříve se pokusím stručně popsat děj, jenž je inspirován románovou předlohou Stephenie Mayerové.
Šestnáctiletá Isabella Swanová (Kristen Stewart) (tímto jménem mi autorka předlohy tedy pěkně zaškodila, protože se mi teď bude plést se jménem postavy Keiry Knightley z Pirátů z Karibiku), se přestěhovala za svým otcem do Forks (zapadákov na entou), jelikož její matka se znovu vdala a chce s novým manželem cestovat. Tam poznává nejen partu praštěných spolužáků, se kterými se rychle skamarádí, ale i pohledného (a to jsem toto slovo použila bez ironie!!!!!!) a trochu podivínského Edwarda Cullena (Robert Pattinson aneb pro nás Potterofily už navždy jen hezounek Diggory XD) a jeho 4 ještě podivnější sourozence. I přes to, že je Edward studenější čumák než průměrný Němec vytažený z mrazáku, se do sebe s Bellou zakoukají, což je mírně řečeno problém. Edward je totiž upír a Belle hrozí z jeho strany reálné nebezpečí. Navíc oba musí čelit bandě krvelačných upírů, z nichž jeden jde po krku přímo samotné Belle.
Tak a teď se vrhnu na hodnocení. Napřed bych ještě upozornila, že jsem knižní předlohu nečetla a ani tak nehodlám z důvodu časové tísně prozatím činit, takže veškerou kritiku si tu odskáčou scénáristé. Co je třeba ocenit, je alespoň pokus o průpletnost 2 zápletek. První se točí kolem Jamese, upíra, který Bellu bezprostředně ohrožuje na životě a před nímž se ji Edward snaží ochránit (no…on se jí vlastně snaží ochránit snad úplně před vším). Ta druhá už není tak zjevná, ale o to je důležitější, protože se odehrává v hlavách obou hlavních hrdinů, a to ono staré věčné dilema - rozum × cit? Bezpečí × láska? (Pokud vám to přijde odněkud povědomé, nemýlíte se. Parafráze Shakespearova Romea a Julie tu byla už snad stokrát.) Ale chci tím říct, že se tvůrci nesnažili jen o lacinou akční nalévárnu a pokusili se i náznak psychologického dramatu (že to dopadlo, jak to dopadlo, je už druhá věc).
Dále uznávám, že filmaři mající na starosti filmové triky odvedli pěkný kus práce, efekty jsou i v detailech přesvědčivé. Jestli mě něco mile překvapilo, tak "výpravy" kamery do lůna přírodních krás, které opravdu v rozumné míře doplňovaly estetickou stránku filmu. Skoro ani nechci věřit, že se zde vyskytují jen z důvodu nějak zaplnit čas, protože by mě to dosti zklamalo. Potěšila i zarazil mě i občasný vydařený vtip a nadsázka, která se místy mihla, ovšem by se našla i místa, která by ji potřebovala jak Kreml atomovkou.
No, klady už máme za sebou, tak se můžeme směle vrhnout na zápory. Mimochodem, pokud by se zde našel někdo, kdo tento film viděl a líbil se mu, nechť mi prokáže laskavost a nesnaží se mě po přečtení zbytku článku zabít (jsem ještě moc mladá na to, abych umírala).
Předně, film je místy tak jalový a blboučký, až to bolí. Nemusím hledat dlouho, abych našla nějakou scénu, za kterou by si měli dát tvůrci dialogů facku. Například věta, kterou Bella naprosto, ale naprosto vážně říká Edwardovi: "Nemám strach z tebe, ale z toho, že mě opustíš." je naprosto, ale naprosto vážně jak vystřižená z nějaké přiblblé mexické telenovely. A když se více jak polovina dialogů mezi ústředním párem nesla v duchu: -Já jsem tak strašně nebezpečný, radši se ode mě drž dál. -Ne, já ti věřím!!!, měla jsem pocit, že pokud urychleně neodejdu, začnu pomalu umírat nudou nebo hystericky křičet na celý sál: "Takový kecy si nechte pro starou Blažkovou, vymyslete si něco novějšího!!!!" (Jen tak pro zajímavost, ve chvíli, kdy to vypadá, že se hlavní dvojice poprvé políbí, děvče sedící pár řad před námi začalo pištět: "Tak do toho, do toho, dejte si pusu!!!" Poté, co se tak dle onoho zbožného přání stalo, počala dívenka nadšeně tleskat a celý sál ze sebe vydal sborové "Ááách" načež ho vystřídal ještě sborovější výsměch. Když se nad tím zamyslím, tak v těch "nejnapínavějších a nejzásadnějsích" scénách se sálem nesl pobavený smích.)
Ještě bych zde vytkla několik bulíků, které se nám tvůrci snažili pověsit na nos. V prvé řadě je to ona zoufalá snaha scénáristů (a pravděpodobně i autorky předlohy) včlenit upíra popsaného, coby krvežíznivého predátora s problémy ovládnout se při sebemenším závanu pachu krve, do většinové lidské společnosti. To ještě nikdy tvůrcům mainstreamových filmů o upírech nedošlo, že se v takového komunitě nacházejí i dívky a ženy? A že právě v případě tohoto filmu v prostředí střední školy je více jak pravděpodobné, že takovýho upír musí zákonitě ztratit hlavu pokaždé, když ucítí takovouto dívku v průběhu menstruace? Nebo se jim tento fakt jednoduše nehodí, jinak by se jim komplikoval děj? Ze stejného důvodu jsem ještě nepochopila, jak může upír dělat nemocničního lékaře na úrazovce. Tak buď scénárista logicky "nadělí" své upírské postavě větší schopnost sebekontroly, nebo ať radši upustí od pokusu ji integrovat do společnosti lidí. Rýpnu si ještě do tvrzení, že indiálni jsou potomci vlků, protože mi jím paní autorka úplně zničila představu, že z takových předpotopních pověr jsme jako civilizace už dávno vyrostli. Pak mě ještě zarazila reakce Edwardových rodičů (též upírů), když si Bellu přivedl domů. Jak byste se tvářili vy, kdybyste své děti vychovávali k vegetariánství a vaše ratolest si přitáhla domů kus krávy a řeklo: Ahoj, tohle je hovězí zadní, budu s ní teď chodit, doufám, že je to o.k."? Samozřejmě, že byste se na kýtu dívali s krajní nedůvěrou a synkovi se to pokoušeli vymluvit. Nikoliv však Cullenovi. Ti byli přímo u vytržení z toho, když mohli ve svém luxusním domě poprvé využít kuchyni, aby mohli hosta náležitě pohostit. Naprosto nevhodně byla zvolena specifická útočná gesta upírů, protože je stavěli do typicky submisivních pozic (například hlava na stranu…), o tom, že když upíři hrají baseball, předvedou vám i spoustu jiných sportovních disciplín, například gymnastiku či skok vysoký, radši nemluvě.
Tak, ještě mě nechte pořádně zkritizovat herecké výkony, ať to máme kompletní. Napřed bych ještě uvedla, že jsem si přečetla názory některých kritiků, kteří prohlašují, že v hlavních rolích se setkala řada nových neobjevených talentů. Vážně netuším, kde k takovému názoru došli, ale mám dvě verze.
1. Natočili dvě verze filmu, tu první pouští kritikům, aby měli pozitivní ohlasy v recenzích, a tu druhou mají pro nás, obyčejné nýmandy.
2. Herci byli opravdu velmi dobří, jen scénář s režií byly tak mizerné, že už nešlo herectvím nic vylepšit.


Představitelka Belly (Kristen Stewart) za celý film vystřídala asi tři nebo čtyři výrazy tváře, z nichž jasně dominovaly dva následující: Vypoulená očka značící strach a pak takový ten přihlouplý, zamilovaný a vzhlížející pohled. Robert Pattinson se se vou rolí vypořádal o něco lépe, sice hned ze začátku jsem si myslela, že je zfetovaný, nicméně později byla znát alespoň snaha dát Edwardovi ten správný punc vnitřní rozervanosti. Zklamáním večera pro mě představoval Cam Gigandet coby krvelačný stopař James, jehož "herecký" výkon se dá v záchvatu schovívavosti považovat za jeden velký, nepodařený vtip (jelikož se evidentně snažil napodobit chování a pohyby upírů z Bladea, přičemž působil jako někdo, kdo vykazuje evidentní známky potřeby dostat Antioscara za mužský herecký výkon ve vedlejší roli). Ostatní postavy byly vytvořeny tak ploše a nevýrazně, že se ani nedalo nic zkazit, až tedy na roli Mrs. Cullen, ta byla tak přehnaně příjemná a starostlivá, až by ji jeden nakopl.
Celkový dojem ze Stmívání mám tedy, mírně řečeno rozporuplný. Ačkoliv film má nepochybně hromadu rezerv ve scénáři a v logice (které film degradují do kategorie Puberťácký béčko), po stránce vizuální stojí dost možná za shlédnutí. Možná se vám zdá, že Edwardovi s Bellou až moc křivdím, ovšem opak je pravdou. Ráda bych si totiž přečetla knihu, abych se ujistila, že tak mimořádně špatně zpracovaný příběh je vina neschopných scénáristů a režisérky, nikoliv autorky, protože kniha přeci jen poskytuje daleko víc prostoru a nemusí se ve všem shodovat s filmem.



Závěrem:
Pokud patříte mezi dívky, ideálně mezi 13-18 lety, určitě na Stmívání jdětě, budete nadšené, protože to je film přímo pro vás. Obsahuje snad všechno, čím se vám dá zavděčit: věkovou blízkost hrdinky, hezounek v hlavní roli, pořádná porce tajemna a romantiky, to se vám bude určitě líbit. Já sama věřím, že kdybych Stmívání viděla tak před čtyřmi lety, byla bych unešená.
Pokud nespadáte do výše zmíněné kategorie kombinace věku a pohlaví, rozmyslete si dobře, jestli chcete jít na horor nebo na komedii. Jestli jste se rozhodli pro to druhé, je Stmívání ta správná volba. Jestli pro to první, klidně to zkuste, a pak si se mnou můžete teskně pozvdechnout: Pokud Béla Lugosi nebyl mrtvý, tímto ho dorazili.



To je z mé strany vše, nyní předávám slovo Ketmaře.

Takže... Ketmara na to půjde stučně, jasně a výstižně, jelikož je půl dvanácté večer :-D (a taky proto, že Anna vám podala víc než vyčerpávající info ;) )
Abych pravdu řekla, nechtělo se mi na to, vůbec, vůbec se mi na to nechtělo, protože moje Barbie spolužačka o tom filmu básnila celý týden (pak začala básnit o svém novém klukovi...), ale nemohla jsem to Anně udělat.
Ale nakonec jsem se bavila! Ano, opravdu jsem se bavila líp než kdybych šla na komedii! Z kina jsem vycházela absolutně vysmátá.
Ale jedno musím uznat-natočené to bylo pravdu výpravně a atmosféra filmu by byla naprosto kouzelná, kdyby tam hráli jiní lidé a říkali jiné věci. Scéna, kdy se Edward poprvé setká s Bellou je katastrofálně trapná, až je nakonec úžasně vtipná. Vlastně celé se to odehrává jako tipická poberťácká středoškolská komedie-jakmile se na sebe poprvé podívají, už je vám jasné, že je ruka v rukávě a že se teď bude snažit sbalit ona jeho nebo on ji. Až na to, že v téhle komedii máte upíry a je do ní zasazená ještě linie o "mystickém" zabijákovi lidí.
A neodpustím si-upír lovec vypadal jako buzík, doktor Cullen jako by z oka vypadl Lestatovi (který si ostříhal vlasy) z Interview s upírem a představitelka Belly se mi vůbec nelíbila XD

Ale jinak-bylo to nenáročné, co mě překvapilo bylo, že kino bylo narvané k prasknutí, prostě je to momentální hit, má to velkou reklamu... a každý se chce přesvědčit na vlastní oči jestli je to fakt tak špatný XD

Šahrazád

22. prosince 2008 v 22:41 | Anna Draculasharp |  Kresby
No...jak tak na to koukám, už je fakt na čase pořídit si scanner...

Vánoční besídka opět bez svíček

20. prosince 2008 v 23:56 | Ketmara |  Z naší krypty
Pamatujete si ještě na můj článek z vánoc minulého roku,kde jsem byla celá šťastná, že jsem nedostala ten nejhorší dárek-svíčku? Abych pravdu řekla... tento rok bych snad za svíčku i byla vděčná... Bonboniéra mě opravdu nepotěšila, pěna do koupele ve tvaru sněhuláčka...řekněme...no, radši nic...
Ale poslední dva dárky....
Snad radši ani nebudu psát....
Sem zjsitila, že moje matka si to tu nějak prohlíží, vlastně možná i můj otec, tak aby to nezačali hledat někde v mém pokoji... zájemcům můžu napsat na mail XD

Ale tak aspoň ten normálnější- kožený bič XD

Starostlivá sestřička XD

15. prosince 2008 v 17:31 | Ketmara |  Naše Fotky
Model: Dorissah, tohle jsem fotila na, ehm, jednom srazu, který jsem pořádala ( o tom radši pomlčím XD), ale mám s ní nafocenou celou jednu sérii fotek, tak až je všechny upravím, hodím je sem :)

Příběh maturitního plesu

7. prosince 2008 v 0:18 | Ketmara |  Z naší krypty
Tak to mám za sebou. Maturitní ples. Ve čtvrtek :)

I když to teda byly nervy. Někdy ve středu večer jsem zjistila, že šaty jsou mi malé a nemám boty. Čili okamžitě po škole nálet na obchody se společenskými oděvy XD V první prodejně jsem strávila asi hodinu zkoušením nádherných šatů, které mi ale byly buď moc dlouhé nebo velké přes prsa. Vtipné, že musíme být v Lucerně už v půl páté, abychom nacvičili chůzi XD O tři obchdy později jsem konečně našla dobrou alternativu - bílý společenský korzet, který se skvěle hodil k mojí černé sukni (znáte ji z fotek XD). Fajn, tak ve dvě už jsem měla věci sehnané a v půl třetí jsem se dostala domů. Samozřejmě jsem měla jen tak tak čas dokreslit kulisy na naše plesové představení (to bych to nebyla já, kdybych to nedělala na poslední chvíli XD), pobrat všechny věci a mazat do Lucerny.
Nakonec jsem všechno přežila, Draculasharp sice poslušně cupitala domů hned po stužkování, ale tak asi já bud na jejím maturiťáku dělat to samé XD