Srpen 2008

Můj nový mazlíček!

14. srpna 2008 v 11:01 | Ketmara |  Z naší krypty
Konečně, konečně jsem byla schopná vybrat si. Po třech měsících a asi tuně přečtených článků jsem konečně našla odvahu a tady je!
Není nádherný (i když to z tohohle obrázku moc není poznat XD) ? Totiž, ono to bylo tak, otec mi slíbil, že k narozeninám dostanu foťák, šlo jen o to, abych si ho vybrala. A protože já se ani nedokážu rozhodnout mezi tím, jestli půjdu doleva nebo doprava, vybrat si z toho množství foťáků na trhu bylo pro mě prakticky nemožné!
A ke konci jsem se rozhodovala už jen mezi dvěma foťáky a i to zabralo asi měsíc XD
Nakonec tu tedy máme Canon EOS 450D, digitální zrcadlovku, tu moji jsem pojmenovala Freddy, ani nevím proč XD Sice jsem si to vzala se setovým objektivem (který je podle všech fotografů se kterými jsem mluvila "a piece of shit" ), ale to neznamená, že bych někdy v budoucnosti, až se naučím něco víc než jen jak ho zapnout, zmáčknout spušť a vypnout, nemohla koupit jiný :) Pořád ještě mám v zásobě pevné ohnisko 50mm, což je podle většiny luxusní věcička, tak uvidíme, kdy budu natolik schopná ho vybalit :)

Raks Gothique

14. srpna 2008 v 10:09 | Anna Draculasharp |  Gothic style
Taaaak....Tímto mi můžete blahopřát, protože jsem se konečně (!) dokopala k tomu, abych něco málo sesmolila o tanci, který mě (a troufám si říct, že i mou kolegyni) naprosto uchvátil (a pokud někdo, kdo mě zná osobně, chce říct něco ve smyslu, že na to nemám figuru, může si jako odpověď představit můj vztyčený prostředníček). Raks gothique, neboli též gothic belly dance (gotický břišní tanec,) vznikl asi před deseti až patnácti lety v USA je jedno z mnoha odvětví klasického orientálního tance, vychází z tribalu a je jedinečný tím, že víc než na technice si zakládá na mystické atmosféře, kterou dokáže tanečnice svým charismatem vyčarovat. Jelikož se jedná o tanec fúzní (to znamená, že si "bere" některé kroky z jiných tanců, například z indického folkloru, flamenca, z některých moderních tanců atd atd), poskytuje dost prostoru pro vyjádření osobnosti tanečnice. Je jen na ní, jestli bude smyslnou vamp, kněžkou, temnou vílou, věštící čarodějkou nebo drzou rebelkou. GBD (prosím vás, toto je zkratka pro Gothic Belly Dance, nikoliv pro "G-bodu dráždění" ani pro "Gagarin byl dělníkem", jak si někteří mí známí mysleli) je takovým malým divadelním představením, které nepostrádá napětí, emoce, dramatičnost. Taneční rekvizity zůstávají stejné jako v klasických tancích (tedy, já osobně jsem ještě neviděla, že by se tančilo s hůlkou, ale že to neviděla Anna, ještě neznamená, že to nejde), vedou závoje, šavle, Isisina křídla, svíce a svícny, je možno spatřit i variace s bičem i hady.
Co se hudby týče, tančí se na všechno možné. Vede ambient, elektro, industrial, darwave, některé tanečnice si nechávají dělat hudební mixy a remixy "přímo na tělo". Mně osobně se dobře tancuje na Diary of Dreams, Dead can dance, The Retrosic, Collide, pár tančitelných kousků se najde i v tvorbě Clan of Xymox, Wumpsut, Siouxsie and the Banshees, Nine inch nails atd atd.)
GBD má i svůj vlastní třídenní festival. Gothla se poprvé uskutečnila v červenci 2007 a byla natolik úspěšná, že se ji pořadatelé rozhodli letos zopakovat a upřímně doufám, že budou v tomto pokračovat, jelikož bych se tam alespoň jednou chtěla podívat (ano, mé dětské "Až budu velká" vyrostlo do "Až budu mít práci a peníze"), jelikož se nejedná jen o sled představení jednotlivých tanečnic, ale můžete si zde i zaplatit kurzy techniky tance u jedné z nich. Pokud by záleželo jen na mém výběru (a ne na tom, že jeden kurz stoj kolem pětadvaceti liber :-( ), šla bych se poučit od následujících dam:
Sashi: zaměřuje se hodně na cyber hudbu, i na klasický tribal, tudíž její tančení je spíš rytmičtější a dynamičtější, najdeme hodně akcentů, uplatňuje více klasickou techniku chůze (arabský krok).





Morgana: Tato dáma je ztělesnění vášnivého a vrcholně dynamického tance. Vlastně, o ní už se nedá mluvit tak moc o tanci, jako spíše o bojovém umění, protože mezi její oblíbené rekvizity patří šavle :-)






A teď to nejlepší nakonec :-) :

Ariellah: Tato dáma si zakládá na detailech. Žádný pohyb neudělá bez toho, aby byl dokonale ladný a elegantní, vše sedí do hudby a zdá se naprosto perfektně propracováno. Tančí spíše na pomalejší a rozvážnější muziku.


























Co ještě říct? Snad jen to, že u nás se GBD ještě nestačil dostat do širšího povědomí, i když se už také začíná stávat u "zasvěcených" oblíbeným. V této republice působí jen jedna víceméně známější taneční skupina Jedová růže. A není vůbec špatná :-)



Report z třetího PGT

10. srpna 2008 v 21:29 | Anna Draculasharp+Ketmara, která dopisovala poznámky a dodala fotky XD |  Akce
Já vím, že vždy když píšu podobné reportáže, nejdříve se věnuji tomu, jak a kde jsem se o akci dozvěděla, případně jak moc jsem se na ni těšila, nyní tomu bohužel tak nebylo, jelikož mi tuto akci nahlásila sama Ketmara ve čtvrtek 7. srpna, přičemž se třetí "pražské setkání" konalo v sobotu. Uznejte sami, dva dny neposkytují tolik prostoru pro těšení se, jako spíš pro řešení věcných a životně důležitých dilemat (panebože panebože, co si vezmu na sebe?!?!?!).
Takže v sobotu 9. srpna jsme se s Ketmarou kolem půl sedmé sešly na Andělu, abychom se tramvají svezly na Náměstí Míru a opravdu mě zarazilo, že měla s sebou nějakého kluka…přivázaného na vodítku…skoro by se jednomu chtělo říct, v reakci na jeden z našich minulých článků, že někteří lidé jsou prostě nepoučitelní XD.
Do klubu (no on to vlastně klub není, jen sklepní prostory pro kulturní akce pod hotelem) jsme se dostali ještě trochu před sedmou, a k našemu úleku u vchodu vybíral vstupné týpek v plynové masce, který se dal podle zdařilé makety samopalu snadno identifikovat. V předsálí jsme pak asi čtvrhodinku popíjeli pivo (a slečna Máslo Zewl Ketmara I. zůstala zase jako vždycky u pomerančového džusu, i když neřídí XD). Po chvilce nám tam začalo být kapku cvaklos zubos (zima), tak jsme se zkusili po prostorách porozhlédnout. Nahoře se ještě našla nějaká místa k sezení, tudíž jsme je plně využili a vesele konverzovali. Pár minut posléze k nám dorazila i Metallice (díky bohu, každý známý ksicht dobrý XD), se kterou jsme také vesele konverzovali, občas jsme si krátili chvíli focením (pozn. Ketmary: najeďtě na konec článku, ta fotka s botama, je jedna z věcí, které během té doby vznikly XD). Jednou nás ze společenské zábavy vyrušil týpek, co se představil jako Anatole (nevím, jestli to jméno moc nekomolím, protože říkal, že se to píše francouzsky a jak známo, pro mě francouzština stejná záhada, jako to, jaktože se člověk dostane dovnitř do foťáku, když stojí venku) a i po těch pár minutách, co mluvil, nám bylo jasné, že už dobrou chvilku není mezi námi (střízlivými).
Konečně kolem deváté začala hrát s malým zpožděním kapela Ľahká Múza. Ačkoliv jsem od ní nic (či spíše lépe řečeno o ní) nikdy předtím neslyšela, byla jsem opravdu zvědavá, co předvede. Po stránce zvukové mě LM přesvědčila, že má ambice se některými kousky dostat do mého osobního oblíbeneckého repertoáru, i když po půlhodině mě začínala zľahka nudit a připadalo mi, že celou dobu hrají jednu a tu samou skladbu, po stránce vizuální se mi také zalíbila (hlavně proto, že se zpěvačka hýbala, jako by byla napůl robot, napůl opilá Britney Spears, což mi tedy značně zvedlo sebevědomí XD). Domlouvala jsem Ketmaře (no, teda popravdě jsem jí dost nesnesytelně hučela do hlavy), že by se nám CD této kapely mohlo hodit v rámci GBD (pro neznalce Gothic belly dances) a ona ve své neskonalé štědrosti, nebo možná kvůli tomu, že jsem socka, za něj vyplázla tři sta pade.
Po ukončení představení Ľahké múzy následoval set DJ Nephilima. Během Temple of love uspořádala na parket nálet Evangelist pověšená na výše zmíněného Anatola a v návalu radosti (nebo jsem snad chtěla říct alkoholu?) mi vrazila do ruky kelímek s pitím a asi po milionu let, co jsem tam stála jak ten debil, se zas ke mně připotácela a vzala si ho zpět (pozn.: k mému naprostému úžasu v něm měla vodu, což byl asi nějaký omyl). Pak zas za mnou přišel nějaký mládenec a ptal se mě, jestli mě nezná z Alcatrazu. Po mé vyděšené odpovědi, že jsem nikdy ještě neseděla mi vysvětlil, že je to BDSM klub, kde se pravidelně pořádají ve středu srazy a po zbytek času je to gay klub a prý jak viděl ty moje kamarády na vodítku, napadlo ho, jestli třeba taky nechceme společně dorazit. (pozn. Ketmary: byli jsme pryč ani ne tři minuty, protože jsme zdrhali před Evangelistou, která vypadala, že na nás každou chvíli spadne, a jen se vracíme, vidíme Annu jak dává svoje číslo na mobil nějakýmu týpkovi, který nám pak vysvětlí, že chodí do BDSM klubu-upřímně, nevypadal na to- no jak byste zareagovali vy??? Pozn. Anny: Víte co, radši si to nechte pro sebe).
Bohužel, kolem jedenácté pro nás přijel Velitel tankového praporu (Ketmařin táta), což je tedy podle mýho samo o sobě dost trapas, jenomže my jsme se v hromadném záchvatu demence zapomněli rozloučit s Metallicí, pročež se jí dodatečně omlouváme . Ani tu nebudu rozebírat, jak moc mě to zamrzelo, že musíme vypadnout, protože Mr. DJ hrál fakt skvěle. Až mi konečně vydají řidičák a budu mít auto, tak dřív jak ve čtyři neodejdu, tak přísahám!! (Ehm...to zapište do protokolu.)
Tak to je z mé strany vše a teď FOTKY!!!! (jako vždy by Ketmara XD)

Advík - Anime Dance Weekend 2008

10. srpna 2008 v 16:47 | Ketmara |  Akce
Čtyři dny nepřetržitého promítání anime, přednášek, soutěží, skákání na DDR a dalšího zajímavého programu! Protože jsem si užila už svoji předchozí naime akci, Akicon, těšila jsem se jako malé dítě už tři měsíce dopředu. Bylo jasné, že nepřipadá v úvahu jít tam normálně, ale protože se mi nepovedlo zařídit si nějaký cosplay, zařídila jsem alespoň abych šla ve skupince, která ho měla XD Takže jsem se nemohla dočkat 31.7. a ZŠ Brdičkova, kde se con "conal".
Nejvtipnější byla cesta tam. Zrovna ten den si nějaký blbec řekl, že je opravdu hezky, slunečno, tak což aby skoncoval se životem a skočil pod metro, čímž vyřadil půlku trasy a to bohužel v tom místě, kudy jsme chtěli jet, čili jsme v snad čtyřicetistupňovém vedru šli pěšky až na stanici, odkud už metro jelo. Po cestě jsme potkali skupinku lidí, u kterých bylo, stejně jako u nás, celkem jasné, že tam jednou. Když jsme se pak ptali jednoho random kolemjdoucího na cestu, odpověděl nám ,,Je to hned támhle, Adamsova rodino." XD Divné bylo, že všichni lidi na nás koukali dost podivně, i když bylo jasné, že nějaká podobná banda už tudy před náma musela projít.
Po registraci (pro ty co se nepřihlásili předem 280kč, pro předem přihlášené 200kč) jsme okamžitě s rozvrhem (na kterém jsme si už předem zakroužkovaly co MUSÍME vidět) zapadly do nejbližší učebny s vhodným programem.
Přednášky: Já byla jen na jedné a to o anime Nana(které se předtím dalo hlédnout v sekci jdorama), ale pořádaly se i na téma japonské literatury,historie nebo filmu.
Promítání anime: každý si mohl vybrat i styl, který preferuje- shounen ai, shojo ai nebo něco normálnějšího XD během celé akce probíhal i Crazy anime marathon, kde se zkoušelo, kdo vydrží nejdýl v kuse koukat na anime, ale zase přijde o zbylý program no... Mně osobně teda vadilo, že nejlepší věci, které jsem chtěla vidět byly buď hodně brzo ráno, nebo zároveň s nějakou jinou zajímavou věcí. Ale Tokyo Marble Chocolate, na které jsem vůbec neplánovala jít, ale skončila jsem tam, protože jsem zrovna měla díru v programu, bylo opravdu úchvatné. Vlastně během celé té doby, když člověk neměl zrovna žádnou zajímavou přednášku, mohl v klidu zapadnout do některého z dvou promítacích sálů a shlédnout pár dílů něčeho hodně zajímavého. Výhodou bylo, že to nebyly žádné hodně známé věci typu Naruto či Bleach.
Workshopy:Jak vyrobit sushi, základy japonštiny, kreslení pro začátečníky, taneční škola advík, Go, bylo to opravdu zajímavé. Třikrát jsem šla na základy japonštiny (třikrát proto, že byly jen tři lekce), naučila se spoustu slovíček a pár zajímavých slovních spojení, zkoušeli jsme si o začátek rozho´voru a naše učitelka Rin byla vynikající. Škoda jen, že jsem jí to trochu zkazila, když když tam přišli policajti na kontrolu a ona nás vyzvala ať je hezky japonsky pozdravíme, já na ně zakřičela Sayonara! (což znamená sbohem a opravdu jsem to neřekla omylem XD ).
Ve výrobě sushi nás zase zasvětili do tajů rolování vlastního maki i toho, kde koupit potřebné suroviny. Škoda, že workshop Go utrpěl tím, že nesehnali dostatek hracích desek, takže se nemohl uskutečnit ani následný turnaj, ale člověk alespoň pochytil základy a zjistil, jestli ho hra vůbec dokáže zaujmout. Mě teda zaujala, jdu si ji sehnat :) No a poslední z workshopů, na kterém jsem byla- Taneční škola advík- bylo pocení krve. Dvě hodiny jsme se učili základy čtyř společenských tanců na večerní ples. Škoda, že jsem předtím dvě hodiny skákala na DDR (k tomu později) a ještě ke všemu jsem měla loli botky na VYSOKÉM podpadku.
Jrock: byla sekce věnovaná japonským kapelám. Moc mě nezaujala, i když jsem tam byla asi půl hodiny. Hlavně měli dost špatný sál, kde bylo nedostatečné zatemnění, takže Manovy šílené kostýmy vůbec nevynikly.
Jdorama: japonské hrané televizní seriály. Dobrý výběr, škoda jen zase, že byly v tom samém sálu jako dříve jrock, takže tam hodně svítilo sluníčko a nebylo to moc vidět. Ze všech promítání jsem viděla jenom první film Nana (podle stejnojmenného anime).
Hudební hry: Nejen klasické ddr (na tom jsem skákala tak tři hodiny denně XD) ale i beatmania a různé jiné věci, které ani nevím jak se jemnujou XD Škoda jen, že na Singstaru (karaoke) měli jen takové ty profláknuté "hity" co se hrajou v rádiu (neznala jsem ani jeden). No, ono tam ani moc lidí nebylo, pokaždé když jsem tam přišla, tak tam sedělo maximálně pět vytrvalců.
Ples: Ples a po něm i tombola. Bohužel se konal v sobotu a kvůli zpoždění začal i asi o hodinu později, takže když se škola zavírala v jedenáct a já tedy musela v jedenáct odejít, moc jsem si to neužila...
Výstavy: Mám takový dojem, že probíhala výstava bonsají (nebo to teda alespoň bylo napsané v programu XD ), ale nevím, za celou dobu jsem na ni nikde nenarazila...
Mimo: Z věcí co jsem se účastnila, to bylo hromadné tančení Hare Hare Yukai před budovou. Nejdříve jsme se celý tanec ve vedru dvě hodiny drtili (myslím, že lidé vykukující z oken okolopostavených paneláků měli opravdu podívanou) a potom ho i tančili na kameru pro záznam. Pěkné, opravdu pěkné by to bylo, kdyby nějaký ******** cyklista nepřejel těsně před koncem záznamu před kamerou, čímž způsobil totální výtlem většiny tanečníků a zkazil celý záznam.
Cosplay contest: No, název snad mluví za vše XD Fotky budou v samostatné kategorii v sekci "Naše fotky"
Překvapilo mě, kolik lidí bylo v cosplayi nebo alespoň v nějakém kostýmu.
Do čítárny se dalo kdykoliv během celé akce zajít a přečíst si nějakou zajímavou mangu. Na konci se čítárna dražila (ovšem v naprosto nelidských ranních hodinách).
Na nástěnku se měly psát komentáře a přípomínky a místo toho se na ni kreslilo XD

Stará vzpomínka

5. srpna 2008 v 0:24 | Ketmara |  Naše Fotky
První fotka z focení s krásnou, rudovlasou Limael. Chtěly jsme zkusit nějaké fantasy, to jsem ještě nikdy nefotila. Škoda, že se mi nepodařilo vybrat zrovna nejvhodnější prostředí-bylo to v lese a slunce prosvítající přes větve mi na ní pořád dělalo světelné mapy, které vypadaly hodně divně+jsem neměla stativ, takže ve výsledku byla polovina fotek mázlá. Teď už mám stativ, ale nemám Limael :(
A teď šup, šup, okomentovat, ať vím, co si o tom myslíte XD Použila jsem takový nezvyklý efekt, tak jsem zvědavá.