Leden 2008

Victoriin sen

30. ledna 2008 v 20:47 | Ketmara |  Fotomontáže
Tak jsem vytvořila další fotomontáž.
No a tady z jakých fotek jsem to udělala. Zatím teda jsou jen tři, příště si snad troufnu na víc ;)
Pozadí
Náhrobek
A holka
Všechno to jsou stock fotky z deviantartu. Co to znamená "stock" ? To jsou fotky, které lidi dávají na internet volně k použití ve fotomontážích. Většinou jsou to nádherné exteriéry nebo třeba předměty, které se na fotomontáž můžou hodit-deštníky, růže, kříže, atd.
A pro stock fotky modelek platí speciální pravidlo, že by se pozadí mělo dát snadno odretušovat, čili se většinou fotí buď před jednobarevným pozadím nebo před bílou plachtou.


Někdo se dívá

19. ledna 2008 v 20:46 | Anna Draculasharp |  Kresby
Kresleno kdysi odpoledne. Nic moc, já sama jsem doufala, že to bude vypadat mnohem mnohem líp. Technika: Suchý pastel. Omluvte prosím zhoršenou kvalitu obrazu.
Pozn.: Ty barvy ve skutečnosti vypadají trochu jinak

Koncert Within Temptation v Praze - Report

18. ledna 2008 v 21:50 | Duo Ketmara a Draculasharp |  Akce
JUCH JUCH JUCHŮŮŮŮ!!!! JUCH JUCH JUCHŮŮŮŮ!!!! JUCH JUCH JUCHŮŮŮŮ!!!!

Tak...Omluvte, prosím, můj úvodní výlev emocí, ale jinak to prostě nejde. Já i Ketmara jsme se dostaly mezi cca tisícovku vyvolených, kteří měli možnost v pražském klubu Roxy zhlédnou představení Within Temptation a nyní se pokusíme nějak duchaplně jej zpracovat.

Tedy, abych šla po pořádku, někdy na přelomu listopadu a prosince jsem se ke mně dostalo, že Within Temptation mají naplánováno se během svého evropského turné zastavit i v Praze. Nepochybovala jsem, že na ně chci s Ketmarou jít, protože se jedná o jednu z pouhých pěti kapel, které posloucháme obě. A když jsme při jedné sešlosti nadhodili, že bychom na WT šly, prohlásilo jedno děvče, Kaťuše, že by šla s námi. Takže dne 17.1. 2008 něco málo před třičtvrtě na sedm jsme se sešli na Náměstí republiky v hojném počtu čtyř: já, Ketmara, Kaťuše a jeden její kamarád (v záchvatu blbosti jsem se nezeptala na jméno). Ve tři čtvrtě jsme dorazili do Dlouhé ulice, kde se měl koncert uskutečnit. Ovšem zjistili jsme, že sejít se až(!) ve tři čtvrtě byla fatální chyba. Fronta vedla skoro až na konec ulice. No nic, času bylo dosti, tak jsme ho trávili nezávazným plkáním o všem možném. Po dlouhé vyčerpávající hodině jsme se dostali alespoň ke vchodu do Roxy. (Frontou na šatnu a marným slintáním u krámku se suvenýry vás zdržovat nebudu, to byste se nudili ještě víc než my.)
Uvnitř se od nás Kaťuše se svým kamarádem nechtěně oddělila, jelikož nás utlačoval mačkající se dav. Nicméně jsme se s Ketmarou procpaly doprostřed kotle, kde nás nemile překvapila taková malá komplikace v podobě o hlavu většího rozložitého muže, který nám dokonale clonil výhled na pódium (jen pro zajímavost: ten pán za celou dobu udělal jen jediný pohyb, a to když se otočil na Ketmaru, když ho omylem praštila foťákem :-) Proběhla i zkouška reflektorů a tvořiče mlhy (do té doby jsem netušila, že jen pouhé chvilkové rozžehnutí světel může davu přivodit menší hysterický záchvat)
Samotný koncert začal hodinu po oficiálním startu přijemně éterickým Intrem z alba The Silent Force. Poté, co se na pódium dostavili všichni členové kapely (až na hlavního kytaristu Roberta Westerholta, který si pár dní před vystoupením zničil palec a jeho part musel být hrán na playback) vyhrnul se na nás singl Jillian, pročež následoval šílený jásot.
Následovala skladba The Howling, při které mě neznámá kolegyně vlevo málem přizabila máchájící paží. Budiž jí odpuštěno.Bohužel mě ale výkon zpěvačky docela zklamal, protože se jedná o mou oblíbenou píseň z alba The Heart of Everything a v živém podání zněla strašně uječeně až skoro nepříjemně. Dále se hrály náladovky The Cross (při ní udělala zpěvačka "geniální" věc. Klekla si. Jestli jsem do té doby měla problém ji přes ramenatého pána a les máchajících rukou vidět, nyní to bylo zhola nemožné. Naštěstí po nedlouhé chvíli nejspíše shledala, že zpívat na kolenou není úplně nejlepší nápad) a What have you done, při němž na nás z plátna v pozadí shlížel Keith Caputo a publikum mělo možnost se pořádně vyřvat na slovech: What have you done, what have you done, what have you done, what have you done now? Při dalším kousku s názvem Hand of sorrow jsem nečekala, že vyvolá takovou vlnu otevřeného nadšení, protože nepatří zrovna k mým oblíbeným, ale byla to první píseň, u které skákal celý sál metr do vzduchu. U Heart of Everything mě upřímně překvapila naléhavost a senzitivita v hlase Sharon, která na albové nahrávce chybí a člověk by si při Sharoniných tanečně pohybových výstupech řekl: ta holka má to zápěstí snad gumový, že si ho nevykroutí. Potom se uklidili z pódia pryč oba přítomní kytaristé i bubeník a Sharon s Martinjem přednesli pomalé odlehčené Forgiven a jistě nebudu lhát, když řeknu, že v sále i slzička ukápla. Další skladba mě překvapila snad nejvíce (v kladném slova smyslu). Our solemn hour znělo naživo tisíckrát lépe než na studiové nahrávce. Sharon si více hrála s melodií, v refnénu byl znát větší důraz i dril a celkově s pozadím projevu W. Churchila celá píseň zněla až neuvěřitelně nadpozemsky + ještě s bonusem promítnutí motivu holubic a střípků černobílého filmu z dob války, které se míhaly na pozadí... (a to se ještě v tom vychvalování krotím).

Pak nám ještě za tepla naservírovali jeden ze svých největších hitů Stand my ground (stále i s promítáním na plátně v pozadí, tentokrát s kousky klipu a ještě nějakým blíže neurčeným motivem), o které jsem si myslela, že je jednou z nejzměkčilejšich v tvorbě WT. Opak se ukázal znenadání, jelikož kytary se zdály na tuto píseň, kterou znám jen z albové verze, dost ostré a celkového hlediska se mi zdálo, že vyzněla mnohem tvrději. Bylo nám umožněno se i nostalgicky zasnít nad kouskem z alba Mother Earth The Promise.
Po něm jistě Ketmara slintala nadšením, jelikož sálem zarezonovaly tóny z pomalé náladovky Frozen. Další z těch písní, které znějí v živém podání mnohem lépe. Angels - milé, příjemné, éterické a hezky podané, dokonce i s promítnutím padajích peříček a krátkých úryvků z videoklipu, prostě tak jak to má být, aby se ucho i oko fanouška potěšilo. Pak mé srdce zaplesalo radostí, jelikož nám Sharon oznámila, že je na řadě Mother Earth - moje první malá srdeční záležitost. V refrénu bylo ovšem dost patrné, že má zpěvačka co dělat, aby jej vůbec uzpívala, jelikož po všech těch náročných tanečních kreacích sotva stačila s dechem. V pozadí na plátně jsem si všimla několika promítaných animací s motivem zodiaku a rostoucího stromu. Tím jsme se bezmála přiblížili do finále, jelikož zazněla poslední píseň The truth beneath the rose, která opět v publiku vyvolala vlnu nadšení (nikoliv však ve mně, protože ji moc nemusím). Po posledních tónech kapela opustila pódium. Ale nemuseli jsme zoufat. Od čeho jsou přece předem ohlášené přídavky? Deceiver of fools mě sice nechalo dost chladnou, ale pak přišla má malá srdeční záležitost číslo dvě. Icequeen. Jestli jsem měla nějaký osobní důvod na tento koncert jít, je to právě tato skladba. Pořádně jsem si zařvala, zaskákala a zamávala rukou, za což několik spoluúčastníků s Ketmarou v čele dozajista nebylo příliš vděčno, jelikož jsem je asi šestkrát praštila, popřípadně přišlápla. Tímto se jim všem omlouvám.... Na závěr mě Ketmara ve své neskonalé dobrotě vzala na záda, abych "Withiny" viděla alespoň při děkovačce, za což jí z celého srdce děkuji.
Takže abych to celé shrnula: Toto vystoupení bylo opravdu báječné, lituji těch nešťastníků, kteří se na koncert nedostali a závidím těm, kteří si pospíšili a mohli stát vpředu. Within Temptation se ukázali jako kapela, která vydává lepší výkony na živo než ve studiu. I přes bolavé nohy a zdemolovaná záda můžu s klidným svědomím prohlásit, že to byl naprosto skvělý zážitek. Jen doufám, že až nás WT příště navštíví, manažeři je umístí do nějakých větších prostor:-)

Útěk do fantasie

11. ledna 2008 v 22:07 | Ketmara |  Fotomontáže
V posledních dnech jsem se potřebovala nějak odreagovat od toho všeho, co po nás ve škole chtěj, že jsem si trochu hrála a pokoušela se zase jednou o fotomontáže :)
Na obou montážích je model Anna :)

Absurdum

4. ledna 2008 v 9:47 | Anna Draculasharp |  Kresby

Milenci v zelenu

2. ledna 2008 v 20:48 | Anna Draculasharp |  Kresby
Tak, toto je můj nejnovější výtvor. Prostě jsem si dneska koupila sadu suchých pastelů a chtěla jsem si je vyzkoušet, přičemž výsledek vidíte dole. Bohužel, jak jsem zde někde v minulosti psala, nejsem vlastníkem scanneru, ani digitálního fotoaparátu, takže jsem odsouzena na foťák v mobilu. Omluvte tedy, prosím, zhoršenou kvalitu obrázku.